Neuvěřitelný příběh, který se skutečně stal

Tento příběh je typu „jedna paní povídala“, ale skutečně se stal spolubydlícímu mojí známé. V podstatě si myslím, že takové situace píše opravdu jen život, těžko by to někdo takto vymyslel. Bohužel neznám skutečné jméno spolubydlícího, budu jej tedy nazývat Pete.

Pete se přistěhoval do Prahy, aby učil angličtinu a užíval si života. Ostatně pro rodilého mluvčího je to asi příjemný způsob, jak si vydělat nějaké peníze a zároveň poznat spoustu krásných míst, jelikož angličtina je žádaná všude.

Když se trochu usadil a začal poznávat okolí i lidi, poprosili jej sousedé v domě, zda by jim po dobu dovolené v Thajsku nehlídal psa. Šlo o velkého královského pudla. Proč ne, vyvenčit 2x denně pudla přeci není nic těžkého a dát mu najíst taky zvládnu. Vše bylo tedy domluveno a sousedé s klidným svědomím odcestovali užívat si sluníčka.

Byl první den jeho pečovatelského období a Pete se vydal neohroženě s klíči k sousedům. Otevřel si, ale k jeho překvapení, jej pudl radostně nevítal, že konečně půjde ven a dostane najíst. Opatrně prošel byt a záhy pochopil, proč. Psa sice objevil, ale ležel na podlaze v kuchyni mrtvý. Celkem si dokážu představit tu paniku, která se musela záhy dostavit. Co teď? Jak se to mohlo stát? Hladový být nemohl, vždyť páníčkové sotva objeli a byli pravděpodobně stále ještě v letadle do vybrané destinace. Sama si nedokážu představit, co bych v podobné situaci udělala, ale určitě by mi nepomohlo v rozhodování to, že neumím místní jazyk, nevím na koho se obrátit a aktuálně nemám v kapse ani korunu, což byl přesně jeho případ. Nicméně Pete se nakonec rozhodl, že nejrozumnější bude dopravit psa k veterináři, aby alespoň mohl objasnit, co se vlastně stalo. Jak ale dostat mrtvého psa k veterináři? Při procházení bytu se řešení našlo samo, jelikož si majitelé psa evidentně vybírali z většího množství kufrů. Jeden velký prázdný zůstal stát v ložnici. Pete se rozhodl jednat a pudla prostě uložil do kufru. Nějakého veterináře musel již znát, protože situaci rovnou vyhodnotil tak, že peníze na taxi prostě nemá a bude tedy nutné dopravit kufr k doktorovi městskou hromadnou dopravou. Živý velký pudl váží poměrně dost kilo. Mrtvý velký pudl ve velkém kufru je samozřejmě ještě horší. Pete se tedy pustil do boje se schody, chodníky a dlažebními kostkami a pomalu dostrkal kufr na kolečkách na tramvajovou zastávku.

Na zastávce si ho všiml jeden muž, jak se lopotí s těžkým kufrem. Zeptal se ho nejdříve česky, zda nechce s kufrem pomoci do tramvaje. „Sorry, I don´t speak Czech.“ Pán tedy přešel plynule do angličtiny a zopakoval svou otázku. Pete nakonec souhlasil, že po schodech do tramvaje si nechá s těžkým kufrem pomoci. Když byli oba i se zavazadlem úspěšně v tramvaji, pán se Peta zeptal, co má v tom kufru, že je tak hrozně těžký. Pete rychle řekl to první, co ho v dané chvíli napadlo a mohlo to mít teoreticky nějakou větší váhu. „Stereo soupravu“.

Tramvaj se rozjela, psychicky i fyzicky vyčerpaný Pete si konečně sedl, kufr měl vedle sebe a přemýšlel, jak to celé bude vysvětlovat majitelům psa. Tramvaj dojela do další zastávky, lidé vystoupili a nastoupili, ozvalo se zvukové znamení, že dveře se budou brzy zavírat. V tom okamžiku se stalo něco, co Pete skutečně nečekal. Pán, který mu předtím pomáhal s kufrem do tramvaje, se okolo něj prohnal rychlostí blesku, popadl kufr stojící vedle Peta a vyskočil z tramvaje ven, těsně před zavřením dveří. Tramvaj se poklidně zase rozjela a opařený Pete tam jen seděl a koukal jak se kufr i pes v něm vzdalují. Fajn, nestačí, že mi umřel pes hned první den hlídání, že jsem ho narval do kufru a vláčel tramvají k veterináři, nakonec jsem si ho ještě nechal ukrást!

Celou historku Pete sdělil majitelům po telefonu ještě během jejich dovolené. Nechtěl si to nechávat pro sebe jako překvapení po příjezdu. Tuším, že mu to uvěřili i proto, že něco tak šíleného by si asi těžko vymyslel. Proč pes tak rychle zemřel po odjezdu majitelů, zůstalo tedy nevysvětleno. Byl ale starší a někdo tvrdí, že to klidně mohlo být žalem. Jednu věc bych ale chtěla vidět. Jak se tvářil ten pán, když dotáhl svůj stereo úlovek někam, kde se s ním mohl pokochat nebo pochlubit. Najít v ukradeném kufru mrtvého pudla, to by možná rozhodilo i silnější povahy.